Poslední diskuse

Výlet na Kořensko II.





Plavaná jen tak pro radost

Loď stála přímo v ústí potůčku, ze kterého tam byl naplavený písek a v té mělké vodě pod lodí a pod molem se ráno schovávaly různé drobné rybky. Stačilo vzít proutek se splávkem a žížalkou a v čisté vodě na písčitém dně sledovat, jak si s ní pohrává ježdík-švec, nebo okoun. Zajímavé bylo, že ryba mnohdy měla nástrahu v tlamě a přitom splávek se ani nehnul.

Asi 40 metrů od mola byl čerstvě padlý strom do vody. Zjevně se uvolnily mělké kořeny na skále při dešti a větru. Po břehu se tam ale nešlo dostat a tak mě tam děda vysadil loďkou. Byl to doslova rybí ráj. U kmenu mezi větvema se drželi tloušti a plotice, některé měly ke 30cm. Jednou jsem chytil dokonce jesena. Blíž u břehu u skály proudníci a co chvíli tam do rybiček vlítl bolen nebo štika. Prostě paráda.

Boleni na splavávaný rohlík

K večeru jsem si chvíle, kdy to na těžko nebralo, zkracoval například lovem bolenů na splavávaný rohlík. Vzal jsem kratší proutek jen tak bez olova, pouze háček a na něj rohlík. Ve dne v bezvětří z hladiny moc nesbírali. Pokud ale projela větší loď a udělala vlny, nebo foukal vítr, tak se jejich aktivita rapidně zvyšuje. Nejdřív zaútočí jeden menší a to přiláká další, pak najednou začnou útočit po plovoucím rohlíku jako piraně.

Čím větší vlny, tím jsou aktivnější a skoro pokaždé se udělá závar, jak na ten rohlík útočí, zároveň tím přilákají většího bolena. Ty menší ale nezaberou, ti ten rohlík většinou jenom strhnou, musí k tomu stihnout přijet ten větší. Je to tak jeden z deseti náhozů (možná víc) na chycenou rybu. Každopádně je to adrenalin, protože člověk vidí a slyší jak do toho závaru najede ten větší a atmosféra houstne a je velká šance, že zabere.

K večeru už boleni zabírali i v bezvětří, ale hlavně dál po proudu, mnohdy jsem musel rohlík 20 metrů nechat splavat než zabral. Je to hodně akční styl lovu a člověk se vyblbne.

Spokojený odjezd

Ten týden jsem si hrozně užil, s těmi lidmi i to okolí tam. Kapři nakonec třetí den najeli a pár jsme jich chytili. Vyzkoušel jsem si studenou venkovní sprchu, kde vodu ohřívalo pouze sluníčko, plechovou kadibudku, pro vodu se chodilo do studánky, pivo se chladilo v potůčku, kam jsem pro něj chlapům chodil. S loďkou mě děda svezl na druhý břeh si zavláčet. Na druhé straně řeky co chvíli zalovil dravec, ať už štika, bolen nebo sumec. Pár okounů a menších štik jsem si tam chytil. Prostě to nemělo chybu. Při odjezdu jsme v Kolodějích opět zvolali: "Děkujeme Vododuchu za tvé dary!" a spokojeně odjížděli domů. Byl jsem plný zážitků z rybářského ráje.

Průměrná známka: 1,70

Komentář ke článku (0)